Současnost

Čaková je horskou obcí táhnoucí se v délce pěti kilometrů údolím potoka Čakovky až téměř k úpatí 628 metrů vysoké hory Chlum. K jihozápadu se krajina zdvihá k vrchu Sřelná ve výši 588 metrů a k východu k Radimskému kopci, jenž měří 638 metrů. Obec leží mezi lesy, její zástavby zahrnuje dolním koncem až k řece Opavě a k silnici z Krnova do Bruntálu, z níž odbočuje do vsi a dále ke Krasovu místní horská komunikace. Průměrná roční teplota se zde pohybuje mezi 6 až 8 stupni Celsia, roční srážková norma je asi 700 mm. V roce 1980 se obec stala místní částí Zátoru, o 10 let později opět získala samostatnost. V současné době má Čaková asi 300 obyvatel, její celková rozloha činí necelých 1200 ha.Obec Čaková
Prvním starostou opět samostatné Čakové se po komunálních volbách na podzim 1990 stal Jiří Wehrsinger. Ve funkci jej po volbách v roce 1994 vystřídal Jaroslav Cimbál. Nyní je starostou Čakové Emilián Janča.
V roce 1991 přišla obec v rámci úsporného programu školského sektoru i o mateřskou školu. Zdejší kulturní dům dostal zpátky původní majitel objektu. V této době také obecní úřad žádal Lesní závody Bruntál o navrácení asi sto devadesáti sedmi hektarů lesa, jež měla obec ve svém majetku do roku 1948. Obecní úřad se přestěhoval do uvolněné budovy po mateřské škole a odprodal bývalý objekt národního výboru.
V roce 1992 obnovili Čakovští provoz místního pohostinství, obecní úřad začal uvažovat o plynofikaci a výstavbě čističky odpadních vod. Několik autobusových spojů do Krnova zde ČSAD zrušila, což se nelíbilo zdejším obyvatelům, neboť jich většina dojíždí za prací do Krnova. V současné době jezdí přes Čakovou jedenadvacet pravidelných a dva školní spoje, což je podle starosty dostačující počet. Na autobusovou dopravu obec přispívá přibližně padesáti tisíci korunami ročně. Vlak Čakovou neprojíždí, nejbližší železniční stanice je v Zátoru. Obec má na žádost místních myslivců vlastní honitbu.

V roce 1993 byly zrušeny Státní statky a o práci tak přišlo šedesát lidí. Půda, hospodářské budovy, stroje a zvířata byly navráceny původním majitelům. Pronajaté pozemky začal obhospodařovat soukromý zemědělec Miroslav Halouzka, který zaměstnává jedenadvacet lidí. V roce 1994 nechal obecní úřad opravit silnici a rybník a rekonstruovat objekt pivnice. Obě opravy přišly na více než pět milionů korun.
V červnu 1994 přijeli do Čakové původní němečtí obyvatelé, návštěvy probíhaly klidně a bez zvláštních emocí.
V současné době se v obci staví nové autobusové zastávky a opravuje se komunikace. Plynofikace byla dokončena v roce 2003.
Obec nemá ve svém vlastnictví žádné byty, čtyři okály prodala nájemníkům. Telecom v obci připravuje zavedení nové sítě, Státní meliorační správa opravuje místní potok Čakovku, což bude stát kolem 14 milionů korun.
Kromě zemědělce Halouzky zde podniká krnovský stolař Jiří Sedláček. Zaměstnanost čakovských obyvatel přímo v obci je mizivá, většina dojíždí za prací do Krnova a do Bruntálu, část pracuje v nábytkářské firmě v Zátoru.
V obci fungují dvě prodejny smíšeného zboží a dvě pivnice. Po zrušení mateřské školy zůstala obci nevyužitá budova, která měla sloužit jako Škola v přírodě pro děti z Ostravska a Karvinska. Kvůli výskytu klíšťat tuto aktivitu okresní hygienik nepovolil.
Nejvíce času zabere starostovi a celému vedení obce, které tvoří pět zastupitelů, péče o téměř dvě stě hektarů obecního lesa.

 

cakova_bottom.png